Proč hrát šachy

„Šachy jsou duševní sport, který rozvíjí tvůrčí myšlení, paměť, fantazii, přesnost, vůli. Šachy jsou pro každého tím, co v nich hledá. Pro jednoho jsou pouhou zábavou, pro druhého společenskou záležitostí, pro třetího sportem, čtvrtý je chápe jako umění, jiný jim věnuje celý život. Jejich myšlenkové bohatství je nevyčerpatelném a neustále se v nich objevují nové možnosti.“
Michail Tal, šachový publicista a bývalý mistr světa

Ano, přesně takové šachy opravdu jsou. Každému přinášejí něco jiného. Pro někoho jsou zábavou, pro jiného sportem, pro dalšího vášní a pro někoho znamenají vědu.

Děti mohou začít se šachy už v tom nejnižším věku.

Obvykle se uvádí pro začátky s hrou věk kolem tří až čtyř let, protože naprosté základy šachu, to znamená tahy figurami, jednoduché maty a podobně, nejsou složité ani pro tak nízký věk. Děti v pozdějším věku pak mají zase výhodu, že se už dokáží trochu déle soustředit na jednu činnost. Výjimkami ale nejsou ani lidé, kteří začali s šachy v dospělém věku a stali se z nich uznávaní velmistři či velmistrině.

V šachu se pořádají soutěže jednotlivců i družstev.

Mistrovské soutěže jednotlivců se hrají ve věkových kategoriích do 8, 10, 12, 14, 16 a 18 let. Zvlášť se vyhodnocují kategorie chlapců a zvlášť kategorie dívek. Velkou výhodou šachu je, že spodní hranice věku nebývá v soutěžích nijak omezena, takže děti a dorostenci mohou hrát i v soutěžích dospělých a tím získávat zkušenosti od silnějších hráčů než jsou děti v jejich věkových kategoriích.

Jak se vlastně pozná takový talent mezi desítkami či stovkami dětí?

Při analýze osobnosti mladého svěřence se nevyhneme nutnosti poznat všeobecné psychické předpoklady, k nimž patří: paměť, schopnost soustředění a předvídavosti, pozorovací schopnost, racionální, tvůrčí a rychlé myšlení, intuice a fantazie, vůle k vítězství, sebedůvěra a sebevědomí, rozhodnost, odvaha a ochota podstoupit rizika, samostatnost, vytrvalost a cílevědomost. Tyto psychické vlastnosti jsou pozitivním a rozhodujícím předpokladem vysoké výkonnosti. Naopak k negativním patří úzkostlivost, plachost a výrazná labilita. Tyto předpoklady se však nedají brát doslova, protože charakter mladého jedince se vyvíjí, mění a dotváří.

Kolik času člověk musí věnovat šachům od nejnižšího věku, aby se v nich později stal mistrem či velmistrem?

Existují určité metodické a pedagogické postupy, ostatně jako v každé činnosti, kde se pracuje s dětmi. Důležité je nadání i trénink. U špičkových dětí se pokládá za nutné, aby trénovaly v průměru dvě hodiny denně. Pokud má dítě solidní talent, trenérské vedení a je ochotno intenzivně pracovat, má reálnou možnost dosáhnout na nejvyšší úroveň. Stát se velmistrem však není nikterak snadné. Velmistr musí šachům věnovat velké množství času a stává se tedy šachovým profesionálem. Nejlepší hráči světa věnují šachům až deset hodin denně.

Šachy zvyšují IQ.

I kdyby dítě nedošlo až tak daleko, že by se z něj stal velmistr, vždy se mu budou šachové základy hodit do života. Šachy jsou už dlouho považovány za pozoruhodný nástroj, který zlepšuje a rozvíjí naše rozumové dovednosti, soustředění, paměť, psychickou odolnost i analytické schopnosti. V USA provedli výzkum, který ukázal, že šachová hra může zvýšit inteligenční kvocient dětí.
Tento výzkum potvrdil pozitivní vliv šachu na rozvoj dovedností potřebných ve škole pro učení a studium, na schopnost řešit matematické problémy i porozumět čtenému textu, na zvyšování sebedůvěry, trpělivosti, zlepšování logického a kritického myšlení, schopnost pozorovat a rozpoznávat vzory, analyzovat, dále na kreativitu, koncentraci, vytrvalost, sebekontrolu, sportovní chování, odpovědnost, respektování ostatních, na sebeúctu, schopnost vyrovnat se s frustrací a na celou řadu dalších vlivů, které je obtížné měřit, ale které mohou hrát svou roli v přístupu dětí k učení a vzdělávání, v jejich motivaci a schopnosti dosahovat úspěchu.
Závěr výzkumu lze shrnout v jedné větě: Šachy dělají děti chytřejšími!

Může zlepšovat dovednosti ve škole.

Jednak je to účelné využití volného času a jednak nácvik vlastností a dovedností, které se každému hodí v běžném životě. Děti se naučí soustředěnosti, logickému myšlení a kombinačním schopnostem, které se pak hodí i při studiu. Zejména v matematice a technických oborech. Dokážou se soustředit na nějaký problém a vybrat, co je za dané situace to nejlepší řešení.

Učí prohrávat a vyhrávat.

Užitečné je podle mnohých názorů i to, že se dítě naučí prohrávat a vyhrávat. Tohle nabízí každý sport. Ale v šachu přichází navíc ještě zvláštní duševní námaha. Špičkoví hráči končí partie velice vyčerpáni, což sice není případ dětí, u nichž se volí především zábavná forma, ovšem i ti nejmenší se snaží soupeře převálcovat duševní činností.

Talent

Šachy nejsou oproti ostatním sportům výjimkou v tom smyslu, že by v nich nehrál roli talent. I zde je prvním krokem k budoucímu úspěchu. Z vlastností talentovaného jedince, oceňují trenéři ze všech nejvíce, když dítě chce vyhrávat. Jakmile je to vítězný typ, který nerad prohrává, porážky obrečí a naopak z vítězství se umí naplno radovat, má všechny předpoklady úspěchu. Člověk pozná, že z takového dítěte může něco být. Oproti jiným jeho vrstevníkům, které to ani v oddíle nebaví a víceméně je tam rodiče odložili. Tohle je absolutní extrém a takové dítě se jen těžko trénuje.

Trénink

Pravidelný šachový trénink postačí jednou až dvakrát týdně. Pokud by dítě výkonnostně převyšovalo ostatní, může si s trenérem domluvit individuální trénink. Na šachy není potřeba chodit čtyřikrát týdně. Bylo by to zbytečné. Trenér většinou děti nasměruje a ony se pak učí samostatnosti tím, že vypracovávají různé domácí úkoly.

Trpělivost i hbitost.

Šachy vás naučí trpělivosti, protože některé partie trvají dlouho. Zároveň ale zvyšují schopnost se rychle rozhodnout, protože někdy má člověk jenom pár vteřin a nějaký tah prostě zahrát musí.

Zábava je hra. Hra je zábava.

Na trénincích a turnajích je plno času bavit se s kamarády. Šachy se dají hrát, i když je člověk nemocný. Je to koníček na celý život, člověk na šachy nikdy není mladý ani starý. Pro děti může být zajímavé, že mohou porážet dospělé, třeba i svoje rodiče.
Šachy mohou být určitě zajímavé pro lidi jakéhokoliv věku.

Dobrým šachistou může být každý.

Mezi úspěšnými šachisty se dají najít lidé ze zcela rozličných oborů. Nedá se tedy říci, že v královské hře vítězí pouze matematici, nebo naopak třeba filozofové. Mezi šachisty je hodně muzikantů, ale například i fotbalisti.